Kurz rehabilitace spastické parézy

Vyšetření, klinická rozvaha a rehabilitační postupy ve vztahu k funkci

Řadu centrálních neurologických onemocnění (CMP, RS, TBI, DMO, ALS, TSI aj.) charakterizuje spastická paréza, která významně ovlivňuje všechny funkční schopnosti pacienta (stabilita, chůze, úchop, manipulace atd.). Tento syndrom zahrnuje streč-senzitivní parézu, zkrácení měkkých tkání a různé formy svalové hyperaktivity. Při běžné rehabilitaci chronických pacientů se spastickou parézou je i u nás obvyklé ji ukončit ve chvíli, kdy už se pacient takzvaně „nelepší“. Lékaři někdy indikují další pokračování rehabilitace pouze proto, že nemají pacientovi co jiného nabídnout, fyzioterapeuti a další odborníci v rehabilitaci pak v terapii pokračují bez jasné představy o tom, co mohou reálně ovlivnit a jak. Tento přístup je vzhledem k současným poznatkům o behaviorálně indukované plasticitě mozku nutno považovat za již zastaralý, což znamená, že i v pozdních fázích spastické parézy lze dosáhnout zlepšení funkce a snížení disability. Pro volbu vhodné terapie a posouzení míry zlepšení ovšem potřebujeme objektivní hodnocení jednotlivých symptomů spastické parézy ve vztahu k funkci a nikoliv pouze subjektivní hodnocení terapeuta, jak je to v klinické praxi stále běžné.

rehabilitace spastické parézy

V kurzech budou představena recentní teoretická východiska, na nichž stojí současná rehabilitace spastické parézy, a také evidence, o níž se tyto poznatky opírají. Na tomto podkladě lektoři účastníky prakticky naučí správné zhodnocení a objektivizaci jednotlivých symptomů ve vztahu k poruše funkce. Nad výsledky vyšetření se pak odehrává klíčová klinická rozvaha, tj. umění „správně přemýšlet“ o pacientovi. Následně jsou stanoveny terapeutické priority a navržena vhodná terapie spastické parézy. Kromě přehledu doporučení a evidence pro jednotlivé terapeutické intervence bude v kurzu představena také revoluční dohoda o reedukačním tréninku podle prof. Jean-Michela Graciese (Service de Médicine Physique et de Réadaptation, Groupe Hospitalier Henri Mondor, Université Paris Est Créteil), který je jedním z lídrů v oboru a rovněž garantem tohoto kurzu.